Protože žalobci v civilním řízení u soudu nebylo umožněno závěrečné slovo, což by bylo možné považovat za vadu řízení a porušení práva na spravedlivý proces, rozhodl se proto žalobce podat ještě ten samý den, tj. 21. 11. 2018 úřední záznam na tento senát.
Obsah:
1) Podnět ke kárnému řízení (úřední záznam)
2) Vyřízení stížnosti – § 117 o. s. ř., § 216 a § 217, čl. 38 odst. 2 LZPS
3) Závěrem
1) Podnět ke kárnému řízení:
Dne 21. 11. 2018 se dostavil Alois Hlásenský, kde se účastnil jako účastník řízení na Krajském soudě v Brně pod sp. zn. 70 Co 105/2018. V úředním záznamu „Podnět ke kárnému řízení,“ uvedl:
„Při projednávání věci mně bylo celým senátem upřeno právo jednak závěrečné řeči a jednak vznést námitku podjatosti celému senátu před přerušením řízení, i když jsem se řádně hlásil a tento senát toto přehlížel. Proto jsem vstal a požádal o udělení slova, ale tento senát trval, že nemohu a nebudu hovořit. Protože mi vyhrožoval, že bude vůči mé osobě použito násilí ve formě přivolání justiční stráže, upustil jsem od jakéhokoliv slovního projevu.“
Dále v úředním záznamu žalobce uvádí:
„Tímto podávám podnět předsedovi soudu, aby s Mgr. Ivonu Krejčířovou, JUDr. Kateřinou Čuhelovou a JUDr. Michalem Ryškou zahájili kárné řízení pro bezprecedentní upření práva žalobce přednést doplňující závěrečnou řeč, protože žalobce má v jednání nejvyšší právní moc, která je nad právem advokáta. Dalším důvodem k návrhu na kárné řízení s těmito soudci, že jsem nemohl přednést námitku podjatosti před přerušením řízení a jsem nucen činit další právní kroky, a to jednak samozřejmě v rámci dovolání a formou tohoto podnětu předsedovi Krajského soudu v Brně.“
Kvůli dokazování uvedl Alois Hlásenský, že průběh řízení nahrával:
„V případě potřeb mám zaznamenán celý průběh řízení na zvukový nosič a můžu jej předsedovi na základě jeho vyžádání poskytnout. Tímto žádám vyrozumění, jak bylo s tímto podnětem naloženo. A současně se přihlašuji v řízeních, které budou s těmito soudci zahájeny, že jsem účastník z důvodu titulu poškozeného a žádám, abych byl včas o těchto řízeních informován a přibrán jako účastník řízení.“
Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692166
2) Vyřízení stížnosti / úřední záznam – Krajský soud v Brně:
Dne 4. 12. 2018 soudce JUDr. Bachratý z Krajského soudu v Brně zaslal panu Hlásenskému „Vyřízení stížnosti,“ ve které se uvádí:
„Dne 21. 11. 2018 jste na sekretariátě předsedy soudu učinil ústně jedno z vašich dalších podání, jímž jste opět vyjádřil nespokojenost nad tím, jak u zdejšího soudu probíhá výkon soudnictví. Tentokrát jste si vzal na paškál věc sp. zn. 70 Co 105/2018 a svou nelibost s tím, jak s vámi bylo zacházeno v průběhu jednání v jednací síni, jste přetavil do požadavku vůči předsedovi soudu, aby podal návrh na zahájení kárného řízení s předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Čuhelovou, Ph. D., a soudci Mgr. Ivou Krejčířovou a JUDr. Michalem Ryškou. Nuže, tak jak je u odpovědí orgánů státní správy zdejšího soudu na vaše četná podání pravidlem, zklamu vás. Žádné kárné řízení nebude. Jednoduše proto, že nerozumíte zákonům a neznáte svá práva.“
Soudce JUDr. Bachratý dále argumentoval tímto zákonem:
„Způsob, jakým vůči vám jako účastníkovi řízení bylo postupováno v průběhu jednání, patří mezi výkon práv a povinností nezávislého soudu, jde zákonem aprobovanou pravomoc předsedy senátu, resp. senátu, pří řízení jednání (§ 117 o. s. ř.).“
§ 117 podle zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř.:
- Předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, ční vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí. Dbá přitom, aby jednání probíhalo důstojně a nerušeně a aby věc mohla být úplně, spravedlivě a bez průtahů projednána.
- Ve věcech příslušejících senátu mohou jednotlivé úkony při dokazování provádět se souhlasem předsedy také členové senátu.
- Kdo ve věcech příslušejících senátu nesouhlasí s opatřením předsedy senátu, které učinil při jednání, může žádat, aby rozhodl senát.
Závěr hlavního líčení – Závěrečné řeči:
§ 216 podle zákona č. 141/1961 Sb., t. ř.:
- Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že se další důkazy provádět nebudou, prohlásí předseda senátu dokazování za skončené a udělí slovo k závěrečným řečem.
- Závěrečné řeči může předseda senátu přerušit jen tehdy, vybočují-li zřejmě z rámce projednávané věci.
§ 217 podle zákona č. 141/1961 Sb., t. ř.:
Po skončení závěrečných řečí a před odchodem k závěrečné poradě udělí předseda senátu obžalovanému poslední slovo. Během tohoto projevu nesmí být obžalovanému ani soudem, ani nikým jiným kladeny otázky.
Vzhledem k tomu, že se jedná o civilní soud, tak je zde možné si vystačit s Listinou základních práv a svobod:
Podle čl. 38 odst. 2 LZPS totiž platí, že „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.
Soudce JUDr. Bachratý ve výkladu zákonů pokračoval:
„Nic z toho, co jste uvedl do záznamu ze dne 21. 11. 2018, nevypovídá o tom, že by se ze strany předsedy senátu nebo soudců mohlo jednat o nevhodné chování. Váš podnět k zahájení kárného řízení tedy podle obsahu není ničím jiným, než nepřípustnou stížností na postup soudu v jeho nezávislé rozhodovací činnosti (§ 164 odst. 1, věta druhá, odst. 2. zák. č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů, v platném znění). Podobných nepřípustných stížností jste už podal celou řadu a vůbec mne nepřekvapuje, že si libujete v jejich marném opakování.“
§ 164 podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích:
- Fyzické a právnické osoby (dále jen „stěžovatel“) jsou oprávněny obracet se na orgány státní správy soudů se stížnostmi, jen jde-li o průtahy v řízení nebo o nevhodné chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem. Zda jde o stížnost se posuzuje podle obsahu podání bez ohledu na to, jak bylo označeno.
- Stížnosti se nelze domáhat přezkoumání postupu soudu ve výkonu jeho nezávislé rozhodovací činnosti.
- Anonymní podání se nevyřizují.
Soudce JUDr. Bachratý k vyřízení stížnosti ještě dodal:
„Pokud si snad myslíte, že postup soudu byl nesprávný a že vám byla odňata možnost jednat před soudem, tak byste přece na podkladě svých bohatých sudičských zkušeností měl vědět, že takové vaše přesvědčení můžete uplatnit v podobě žaloby pro zmatečnost z důvodu podle § 229 odst. 3 o. s. ř.“
§ 229 podle zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř.:
- Žalobu pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným úředním postupem odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přístupné podle § 202 odst. 2.
Soudce JUDr. Bachratý vyřízení stížnosti uzavřel:
„Nakonec ale přece jen můžete být ze své stížnosti nepatrně potěšen. Že jste jí mně opět přidal další zbytečnou práci. Na druhou stranu velký dík za veškeré vaše nesmyslné žaloby a jiná zdánlivě kvalifikovaná podání, jež lze evidovat v rejstřících C a Co. Pomáháte nám jimi zlepšovat statistiku nápadu a výkonu, takže klidně houšť a ještě větší kapky.
Dokument dále obsahuje: Razítko Krajského soudu, uvedení jména soudce JUDr. Bachratý, pověřeného zastupováním místopředsedy Krajského soudu v Brně, za správnost vyhotovení podepsaná Lenka Hložková.
Toto jednání JUDr. Bachratého jako místopředsedy Krajského soudu v Brně je nevhodné a zároveň emoční, kde se stěžovateli Aloisi Hlásenskému zřejmě vysmívá a mám podezření, že z pozice místopředsedy soudu dokonce zneužívá svoje pravomoci.
Podobně porušují právo na spravedlivý proces tzv. opomenuté důkazy, tj. důkazy, které byly v řízení řádně provedeny, avšak nebyly zohledněny v procesu hodnocení, případně též důkazy, které vůbec nebyly provedeny, ačkoliv byly účastníkem navrhovány, přičemž k jejich neprovedení neexistoval legitimní a ospravedlnitelný důvod (srov. mezi jiným nález III. ÚS 61/94).
Na základě takovéhoto tvrzení ze strany místopředsedy soudu JUDr. Bachratého je potom zbytečné chodit k soudu, kde účastníkům je odepřeno právo předkládat důkazy, vznášet námitky a přednést doplňující závěrečnou řeč, což by bylo v rozporu s ústavním zákonem a listinou základních práv a svobod.
Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=692166
3) Závěrem
Panu Aloisi Hlásenskému byla u civilního soudního řízení odepřena závěrečná řeč: V případě trestního řízení by se jednalo o porušení § 216 a 217. Protože se ale jednalo o civilní řízení, kde tato problematika není v občanském soudním řádu definována, tak soudce JUDr. Bachratý možnost odepření závěrečné řeči u civilního soudu argumentuje na základě o. s. ř. dle § 117, kde předseda senátu zahajuje, řídí a končí jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování, činí vhodná opatření, aby zajistil splnění účelu jednání, a vyhlašuje rozhodnutí (viz. kapitola 2)
Pokud se na tuto problematiku podíváme z hlediska Ústavy, která je nejvyšším zákonem v ČR, kdy součástí ústavního pořádku je také Listina základních práv a svobod: Podle čl. 38 odst. 2 LZPS totiž platí, že „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Pro občany totiž platí zásada: „Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.“
Pokud se jedná o podání žaloby o zmatečnost, kterou je možné podat na základě zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dle § 229 (viz. kapitola 2), tak podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích podání takové žaloby kvůli nedbalosti nebo zaujatosti senátu vyjde každého občana zcela zbytečně na 5.000 korun. V tomto případě se ze strany senátu a soudců ani nejednalo o zmatečnost, ale o úmyslné porušení práva na spravedlivý proces.
Soud je služba občanům i samotnému státu a proto má být organizována ekonomicky, aby náklady na soudní řízení byly minimální. Všichni totiž chceme, aby zde soudy byly pro občany a nikoliv občané pro soudy. V tomto případě JUDr. Bachratý jako předseda Krajského soudu v Brně nejedná ekonomicky, když bude pan Hlásenský nucen podávat další žalobu, tj. žalobu o zmatečnost.
Zdroje:
1) Podnět ke kárnému řízení / úřední záznam– ze dne 21. 11. 2018
2) Vyřízení stížnosti –Krajský soud v Brně, spr 2660/2018 – ze dne 4. 12. 2018
3) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (§ 117 a § 229)
4) Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (§ 164)
5) Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád (§ 216 a § 217)
6) Nález III. ÚS 61/94
7) Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., LZPS (Listina základních práv a svobod)
8) Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích
