Celý týden vysedávali nepřizpůsobiví občané ve společných prostorách objektu (Havlíčkova 26, Vyškov). Zatímco on tvrdili, že čekají u pana R.O. na práci, tak podle svědeckých výpovědí uráželi zákazníky a panu S.H . poškrábali auto
Hlavní aktéři události:
Podnikatel hostitel: R. O.
Nepřizpůsobivá tlupa čekající údajně celý týden na jeho práci: Patrik, Pavel a Martin (jakákoliv identita nebo jejich iniciály jsou záměrně skryty)
Poškozený podnikatel: S. H.
Svědci události: L. K., E. D. a I. M.
Období události: 22. až 26. listopad 2004
Místo události: ul. Havlíčkova 26, Vyškov (viz. více o objektu, vlastnictví) https://regiony.kurzy.cz/vyskov-okres-vyskov/havlickova/730-26/
Více o vlastnících budovy:
Upozornění: Článek nemá v úmyslu urážet Romskou menšinu, ačkoliv jsou tedy hlavními aktéry nezaměstnaní Romové, kteří se vzhledem ke své kriminální minulosti a současnému stylu života mohou zařazovat do sociální skupiny tzv. nepřizpůsobivých. Je rovněž nutné zdůraznit, že se vůbec nejednalo o obyvatele z okresu Vyškov, ale o obyvatele, kteří původně pocházeli z okresu Přerov.
Obsah:
1) Čestné prohlášení
2) Výpovědi svědků z přestupkové komise: svědek E. D.
3) Stížnost na jednání přestupkové komise: svědkyně I. M.
4) Vyhrožování svědkyni
5) Protokol o hlavním líčení:
a) Patrik (obžalovaný),
b) Pavel (svědek),
c) S. H (svědek),
d) E. D. (svědek),
e) L. K. (svědek).
6) Závěr:
a) Popis problematiky
b) Přestupková komise a soud
c) Za vandala od roku 2014 nesete odpovědnost
1) Čestné prohlášení
Ve dnech 22. až 26. listopadu 2004 vysedávali občané ze sociální skupiny tzv. nepřizpůsobivých na společné chodbě. Na základě čestného prohlášení ze dne 6. ledna 2005 celkově 4 svědků seděli tito (nezaměstnaní a několikrát soudně trestaní) Romští spoluobčané v křeslech u stolu, kde měli k dispozici jídlo, tvrdý alkohol, kouřili doutníky a hlasitě jim u toho vyhrávalo rádio.
Tito nezaměstnaní Romové seděli u dveří pana R. O. a dle jejich pozdějšího tvrzení u něj čekali na práci. A zřejmě byli tak nedočkaví, že tam na ni vydrželi čekat celý týden. Na zaměstnance firmy poškozeného podnikatele S. H. měli nevhodné narážky a obtěžovali je. Několikrát bylo voláno na policii, která se ale nedržela současné zásady „Pomáhat a chránit“ a žádným způsobem nezasáhla a situaci nevyřešit nepomohla.
Policie tedy vůbec nezasáhla a navíc bylo manželce pana podnikatele S. H. z jejich strany řečeno: „Kolikrát nás budete ještě volat?“ Kvůli této zkušenosti se zaměstnanci začali bát chodit do práce a uvažovali o tom, že podají v zaměstnání výpověď. Jména 3 svědků jsou zakryta (jméno zemřelého svědka odkryto).
Čestné prohlášení: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689134
2) Výpovědi svědka z přestupkové komise
Z výpovědi svědka na přestupkové komisi ve Vyškově ze dne 31. 3. 2005:
Svědek E. D. uvedl, že doprovázel paní M. H. při příchodu do zaměstnání, a když šli kolem třech obviněných (nepřizpůsobivých), tak zaslechl urážku (která zde byla předestřena). Na to klidně reagoval slovy, že se tady kouřit nebude. Zůstali sedět a pokračovali v konzumaci kávy. Svědek také uvedl, že incident trval více dní a přítomní (nepřizpůsobiví) měli k dispozici tvrdý alkohol (Metaxa), plechovkové pivo a slivovici, což bylo zdokumentováno fotografiemi.
Svědek E. D. dále uvedl na dotaz zda stolek, u kterého seděli (nepracující) Romové, je majetkem pana hostitele R. O., protože jinak bývá vestibul prázdný. Když obviněným pan E. D. v pátek řekl: „Doufám, že se již v pondělí chlapci neuvidíme,“ tak v ten moment vyšel pan hostitel R. O. ze dveří a pronesl: „To ještě není všechno, to bude pokračovat.“
Ale v pondělí následujícího týdne už tam obvinění nebyli a nebyl tam ani stolek a židle. V uvedeném období, tj. 22. až 26. listopad 2004 od pondělí do pátku v prostorách nezaměstnaní Romové pobývali přibližně od 7 ráno do 16 odpoledne každý den. Později byl jeden z nich (Pavel) pravomocně odsouzen za poškrábané vozidlo k 300 hodinám veřejných prací.
Pavel (nepřizpůsobivý) později na okresním soudě ve Vyškově uvedl: „Jsem nezaměstnaný, nejsem evidovaný na úřadu práce, jsem na mateřské dovolené od září 2005. Byl jsem asi 4-5x soudně trestán, naposledy v roce 1992, bylo to pro podvod a loupežné přepadení, ve výkonu trestu jsem byl jako mladistvý a potom asi ještě na 15 měsíců,“ a nepravdivě uvedl na přestupkové komisi, že E. D. jim (údajně) vyhrožoval, že si na ně pozve skinheady s basebalovou pálkou a údajně na ně měl vytáhnout zbraň.
Velice dobře si z onoho období pamatuji, když nám příslušníci Policie ČR vzkázali, abychom si na ně, tj. nepřizpůsobivé měli pozvali skiny. To jsme samozřejmě nakonec neučinili, protože tahle ubohá akce ze strany pana R. O. měla za úkol vyvolat nepřiměřenou reakci, aby se z provokatéru stali oběti a z postižených viníci. Tato situace je příkladem toho, že se člověk ve svém životě nesmí nechat vyprovokovat, i když se dlouhodobě nachází ve stavu bezmoci a bezpráví.
Výpovědi svědka: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689134
3) Stížnost na jednání přestupkové komise
Ze stížnosti na jednání přestupkové komise adresované tehdejšímu starostovi RNDr. Petru Hájkovi ve Vyškově:
Svědkyně I. M. uvedla, že dne 25. listopadu navštívila objekt ul. Havlíčkova 26, kde byla obtěžována občany romské národnosti a během incidentu ji byla odcizena i peněženka. Přivolaná Policie ČR věc prošetřila a předala k vyšetření přestupkové komisi. Na jednání přestupkové komise byla pozvána dne 31. 3. 2005 na 8 hodin. Do té doby ji bylo několikrát anonymně telefonicky vyhrožováno různými nechutnostmi a zabitím.
Dle uvedené stížnosti paní I. M. se z přítomnosti obviněných Romů na chodbě udělalo nevolno. Přítomná úřednice se velmi rozčílila a nevybíravým způsobem ji tedy vykázala z místnosti a doporučila, aby si zašla k lékaři. Do místnosti napochodovali 3 Romové se svým právníkem. Paní I. M. čekala na chodbě na lavici společně se svědkyní.
Svědkyně I. M. čekala do 11 hodin a potom vyčerpaná odcházela. Při odchodu potkala jednoho z Romů a ten ji řekl: „Stejně tě zabiju.“ Paní I. M. uvedla, že jí bylo řečeno z úst úředních osob, že proti Romům se nikdy zasáhnout nesmí; tedy ve smyslu toho, že tato národnostní menšina si může dovolit vše a druhým zbývá jen se bát a mlčet.
Ve stížnosti paní I. M. kladla dotaz panu starostovi: Na co jsou tedy přestupkové komise? Na hájení a chránění osob romské národnosti? Stará ženská sedí celé hodiny na chodbě a prioritně jsou vyšetřováni obvinění, mladí Romové, vyřechtávající se postižené do obličeje. Je tento přístup komise správný? Máme i my ostatní občané právo se hájit, bránit; či pravdu a přednost má jen Rom (menšina)?
V této stížnosti mimo jiné paní I. M. uvedla, že přestupková komise se ji od té doby neozvala, neomluvila se a proto se obává, zda nedojde opět k její inzultaci ze strany romských spoluobčanů. Proto tedy žádá o prošetření jednání přestupkové komise při MÚ ve Vyškově.
Stížnost na jednání přestupkové komise od svědkyně I. M.: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689134
4) Vyhrožování svědkyni
Svědkyně I. M. obdržela výhružný pohled s podacím razítkem ze dne 4. května 2005 se sprostým oslovením a vzkazem: „Jestli něco řekneš proti (příjmení vynecháno) víš, co uděláme s tvojí vnučkou.“
Vyhrožování svědkyni: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689134
5) Protokol o hlavním líčení
Státní zástupkyně přednesla obžalobu Okresního státního zastupitelství ve Vyškově Zt. 105/2005 ze dne 19. 4. 2005 :
a) Přistoupeno k výslechu obžalovaného Patrika (zkráceno)
Poučení jsem rozuměl. Jsem nezaměstnaný, evidovaný na Úřadu práce v Kojetíně asi 4 – 5 let. Pobírám sociální dávky. Jiné trestní stíhání se proti mně nevede, v minulosti jsem byl jednou soudně trestán, bylo to pro loupež asi před 5 lety.
Uvádí: Já jsem přišel toho dne kolem půl osmé do té firmy, protože jsme měli domluvené přes kámoše a chtěli jsme se domluvit na nějaké práci, přišli jsme do toho podniku, ráno, on tam nebyl (R. O.), sekretářka říkala, že přijde a že máme počkat, udělala nám kávu a co se týče toho auta, v žádném případě jsem to neudělal, není to pravda, ani není pravda, že mě viděli, proč bych to dělal, je to absolutní výmysl, je to nahrané, není to první věc, která padá na můj krk a z důvodu toho všeho je to, že pana S. H. jsem tehdy neznal, ale oni nesnášeli, že jsme Romové a že se ucházím v jejich firmě o práci, dávali to hodně najevo, když se vrátím k tomu dni, pak R. O. přišel a on řekl. Že musí někam odejít a jak bude chvíli čas, tak si promluvíme, pak on odešel, bylo ráno, měli jsme potřebu a nebylo kde, takže jsme se podívali z okna a šli jsme na ten dvůr vykonat malou potřebu a všechno, co jsme tam udělali je, že jsme otevřeli dveře, je to nechutné, ale měli jsme tu potřebu, tu jsme vykonali, ale žádného auta jsem si ani nevšiml, ani jsem nevěděl, jaké auto má pan S. H., já jsem žádné auto nepoškrábal, vím, že tam stála auta, ale žádné auto, které je tam popsané, jsem tam neviděl, neměl jsem ani důvod proč bych to dělal.
Na dotaz soudu, firma pana R. O. má kolik kanceláří, uvádí:
R. O. tam bydlí na té Havlíčkově 26. R. O. dělá kanalizace a takové věci – stavební a výkopové práce. Pana S. H. znám od té doby, co jsem ho poznal tam, od toho listopadu, do toho listopadu jsem se s ním setkal párkrát – asi 2x. Bylo to u přestupkové komise ve Vyškově – tam se řešilo, že jsme měli okrást jednu paní v té budově, také jsme ji měli sexuálně obtěžovat, byla to jiná věc než tato, dopadlo to tak, že se to zastavilo, nebylo to prokázáno. To jednání na přestupkové komisi jsme měli asi před 3 až 4 měsíci. Tam jsem byl já, Pavel a Martin, to se týkalo jednání z 26. 11. i z jiných dnů – z 24. a 25. 11. 2004 ve firmě pana R. O. jsou dvě kanceláře, v té budově mají sídlo i jiné firmy, myslím, že sociální zařízení tam je, my jsme se zeptali, jestli ho můžeme použít, ale dole to bylo zavřené.
Na dotaz OSZ, nabídli jsme písemně žádost o práci, uvádí:
Ne. S panem S. H. jsme vůbec nemluvili. Byly tam jiné osoby, které nás urážely, třeba pan S. H. a další osoby, říkali třeba, černá hubo, co tu děláš.
Na dotaz obhájce, ten den toho 26. 11. jste tam přijeli kdy, uvádí:
Kolem půl osmé ráno. Tu potřebu jsem ten den šel vykonat asi hodinu po příjezdu. Toho 26. 11. jsem byl na policii, tam jsem šel sám, protože den předtím se stalo – nás obvinili z té krádeže, neudělali jsme to, řekli jsme, že si budeme dávat pozor na takové věci, zkoušeli na nás nasazovat, že jsme nejhorší, protože jsme cikáni, měl jsem strach, že zase něco chystají, objevil se tam nějaký nový vysoký pán. Když se tam tento pán objevil, měl jsem strach, že nás obviní, že jsme ho třeba napadli, zavolal jsem radši policii, aby tam přijeli, protože mám strach, že nás zase z něčeho obviní, ti řekli, ať přijdu na policii.
Na dotaz obhájce, proč jste tady tedy pořád jezdili, když jste tam měli takové problémy, uvádí:
Já mám nějakou zkušenost, kdyby pan R. O. řekl, že práci nemá, tak bych tam už nechodil. Co dělal pan R. O. na těch policajtech nevím.
Na dotaz zmocněnce poškozeného, byl jste v tom objektu dříve než toho 24. 11, uvádí:
Ne, ani nikdy potom. Pana R. O. znám asi rok nebo rok a půl. Práci nám nakonec nedal, náš zájem o ni i dost klesl, v těchto podmínkách jsme nechtěli pracovat 24. 11. a 25. 11 jsme s panem R. O. nemluvili.
Na dotaz obhájce, stalo se někdy, že by v těchto dnes 24. 11. některá z těchto osob vám vyhrožovala zbraní a jak to vypadalo a kdo to byl, uvádí:
Byl to E. D., urážel nás a když jsme mu vysvětlili, proč jsme tam, říkal, že nedopustí, abychom tady dělali, nelíbila se mu naše společnost, vytáhl zbraň a ohrožoval nás s ní.
b) Přistoupeno k výslechu svědka Pavla (zkráceno)
Poučení jsem rozuměl. Jsem nezaměstnaný, nejsem evidovaný na úřadu práce, jsem na mateřské dovolené od září 2005. Jsem v příbuzenském poměru k obžalovanému, je to můj synovec, byl jsem asi 4-5x soudně trestán, naposledy v roce 1992, bylo to pro podvod a loupežné přepadení, ve výkonu trestu jsem byl jako mladistvý a potom asi ještě na 15 měsíců. Nevyužívám svého zákonného práva nevypovídat a vypovídat budu.
Uvádí: Já mohu říci, že ten poškozený to na něj nahrál, já jsem byl u toho, takovou hloupost by on neudělal, den předtím jsme byli obviněni z loupežného přepadení, že jsme ukradli 10 tisíc korun, to bychom neudělali, abychom byli jeden den obviněni a druhý den mu (S. H.) poškrábali auto. Byli jsme tam ohledně nějaké práce. Pana R. O. známe přes jednoho známého, on nám nabídl, že by mohla být nějaká výkopová práce, to nám nabídl ten pan R. O., on říkal, ať přijedeme, že tu práci dostaneme, přesně na určitý den si nás nepozval, domluvili jsme se, kdy tam přijedeme, jednání se neuskutečnilo, protože hned jsme byli odvezeni na policii, pan E. D. a S. H. na nás hned volali policii, jen co jsme tam přišli. Proti mně se žádné trestní stíhání nevede. Jednání na přestupkové komisi jsme měli, tam nás zprostili viny pro nedostatek důkazů. Ve Vyškově v budově, kde je firma pana S. H. jsme byli asi 3-4x, přijeli jsme tam asi o půl osmé a potom to bylo pořád s těmi policajty, domů jsme dojeli možná kolem čtvrté hodiny, pan R. O. si nás pozval na ty konkrétní dny, říkal, ať počkáme tady, celý den jsme čekali na pana R. O. na té chodbičce, nikde jsme se nepohybovali. Nikde jinde než na té chodbičce nikdo nebyl, pivo jsme si koupili, jeden z nás třeba šel na jídlo, nebo jsme poprosili pana R. O., konat potřebu jsme museli chodit ven, v budově jsme byli já, Martin a Patrik.
Na dotaz OSZ, když se objevila možnost práce, kdo se o ní dozvěděl, uvádí:
Už si to nepamatuji. Navštěvujeme se, tak jsme si to řekli. Obžalovaný momentálně nemá mobilní telefon, předtím asi měl.
Na dotaz OSZ, vzpomínáte si na časové údaje toho 26. 11. 2004, uvádí:
Do půl osmé jsme tam byli, ten den obžalovaný šel kolem deváté na policii, protože jsme venku viděli, že tam je popelník, hned jsme informovali policii, báli jsme se, že na nás zase něco chystají. Obžalovaný ze svého mobilního telefonu informoval policii.
Na dotaz OSZ, kdy jste naposled vykonávali výkopové práce, uvádí:
Když se naskytne práce, nemůžu říci u koho, nedělal jsem papírově, nemůžu to doložit, peníze jsem za to bral, platí se to od metru. Toho 26. 11. jsme měli montérky nachystané v autě, kdyby ta práce byla hned. V těch prostorách jsme měli stále problémy.
Na dotaz obhájce, dokážete popsat, kde jste ten den vykonávali potřebu, uvádí:
Sešli jsme po schodech dolů a byly tam dveře na dvůr, druhé dveře byly na ulici, šli jsme na dvůr, byla tam rampa, asi na pravé straně, my jsme močili na levé straně od rampy. Když jsme vyšli ven, byla tam nějaká dodávka. Na potřebu se mnou šel Patrik, byly tam nějaké osoby na tom dvoře, jeden muž na rampě nás oslovil, co tam děláme, řekli jsme, že močíme, že pan R. O. Není doma, napomenul nás. Nevím, jestli byla na dvoře nějaká osobní auta, byla tam asi jedna bílá dodávka. Mohli tam být asi 3 lidé, jeden muž, co nás napomenul a dva u dodávky.
Na dotaz zmocněnce poškozeného, toho 22. – 26. 11., setkali jse se s panem Obhlídalem, uvádí:
Ano, říkal, že když se uvolní práce, můžeme hned pracovat. Pan R. O. si dělal svoje a pořád říkal, že práce bude. Když jsme viděli, co se tam děje, tak jsme se radši zdejchli.
c) Přistoupení k výslechu poškozeného S. H. (zkráceno)
Poučení jsem rozuměl. Já jsem zaměstnanec firmy XXX. Nejsem v žádném příbuzenském vztahu k obžalovanému, nikdy jsem nebyl soudně trestán.
K věci uvádí: Ten den jsem přijel do práce, kolem sedmé hodiny, měl jsem tam zákazníka, byl jsem s ním v budově skladu, jednali jsme tam o nějakých obchodních záležitostech, ze skladu jsme se vrátili v osm nebo v devět hodin, pozval jsem ho na kávu, když jsme odcházeli přes dvůr, auto bylo v pořádku, vypili jsme kávu, šel jsem zákazníka vyprovodit, šel jsem do obchodu a L. K. mi oznámil, že mám poškrábané auto, já jsem u auta nikoho neviděl. Já jsem přijel svým autem Passat zelené barvy, když jsem zjistil to poškrábání, šel jsem učinit trestní oznámení na policii, šel jsem tam pěšky, předtím, než jsem učinil trestní oznámení, zavolal jsem policii, která to šetřila, pak mě možná vezli na obvod. Napřed jsem to tedy oznámil telefonicky, nafotili to, pak jsem šel na policii nebo mě odvezli a na policii jsme to sepsali. Pan L. K. mi oznámil, že mám poškrábané auto, mám dojem, že říkal, že mi to poškrábali cikáni, kteří byli u nás v objektu. Pan L. K. a E. D. jsou zaměstnanci firmy XXX. Já jsem vozidlo postavil na dvůr po pravé straně, asi dva metry od schodů od rampy. Obžalovaný a další dva muži u nás byli asi 5 pracovních dnů, tvrdili, že čekají na pana R. O., který je spolumajitelem / spolustavebníkem budovy, údajně, že jim dá práci, já si myslím, že pokud na něho čekali, tak je to otázka hodiny nebo dvou a ne otázka 5 pracovních dnů, požívali tam alkoholické nápoje, které jim asi zřejmě dal pan R. O., chovali se tam nevhodně, uráželi naše zaměstnance, děvčata se bála chodit nahoru, kouřili tam, z fotodokumentace je jasné, že tam měli pivo, pili Metaxu, měli tam puštěné rádio, měli tam ohřívač vzduchu, aby jim nebylo zima.
Na dotaz OSZ, kolikrát tam prošel pan Obhlídal, uvádí:
Pan R. O. tam bydlí, takže tam prošel několikrát. On je spoluvlastník / spolustavebník budovy, on tu návštěvu podporoval. Pan R. O. je i vozil, nosil jim tam svačiny a alkoholické nápoje. Chtěl mi udělat zle a nějakým způsobem mě poškodit. Já jsem se s panem R. O. nebavil o tom, jestli jim chce dát práci, naše vztahy jsou ne zrovna dobré, probíhají tam nějaké jednání a jsou tam určité civilní žaloby. Ve společných prostorách jsou toalety, které tito pánové nepoužívali a chodili na dvůr, mohli je používat, dveře se nezamykají.
Na dotaz soudu, v té době, kdy došlo k poškození vozu, kromě těchto osob, byly v budově kromě vašeho zákazníka ještě nějaké osoby, uvádí:
Nejsem si toho vědom, v té době jsem byl v prostorách kanceláří, odkud není na dvůr vidět. Informoval mě pan L. K. a pan E. D., že obžalovaného viděli, říkali, že ho viděli, jak to auto poškrábal. Pan L. K. ho viděl ze skladu a pan E. D. ho viděl prý ze skladu na dvoře. Když jsme zavolali policii, obžalovaný utekl. Kde ho chytili nevím.
Na dotaz OSZ, pro vaše zaměstnance to ten týden byla z důvodu návštěvy těchto osob neobvyklá situace, uvádí:
Zaměstnanci si určitě dávali větší pozor, během té doby, co tam byli, přišla na firmu zákaznice, která si přišla objednat nějaké práce a měla u sebe větší obnos peněz na zálohu a byla okradena, paní I. M., toto šetří policie. Já jsem zatím předvolán nebyl, já jsem v té době, když se to událo nebyl na firmě. Účastník přestupkového řízení jsem byl, to šlo o tento pobyt – během těch 5 dnů.
d) Přístoupení k výslechu svědka E. D. (zkráceno)
Poučení jsem rozuměl. Pracuji ve firmě XXX jako skladník. Nejsem v žádném příbuzenském vztahu k obžalovanému. Nikdy jsem nebyl soudně trestán.
Uvádí: V té době, oni se tam zdržovali tři, zdržovali se ve vestibulu v prvním poschodí, ten den vyšli ven, já jsem stál u skladu, kde jsou trubky, viděl jsem jak kroužili kolem auta, tento pán měl něco v ruce, prošel kolem auta a když mě uviděli, tak utekli. Já jsem je viděl ze dvora asi z 15 metrů. K autu se přiblížil pouze obžalovaný. Já jsem nevěděl, co se tam děje, viděl jsem, že něco drží a šel kolem auta, když mě uviděli, šli pryč. Já jsem hned neviděl, že je to poškrábané, nevím, co v té ruce měl, od auta šel asi 15 – 20 cm, rukou se auta mohl dotknout, nikdo jiný tak blízkou auta nebyl. Na tom dvoře byli všichni tři, já jsem je viděl. Kouřili tam, smáli se, měli už popité, pili tam Metaxu a slivovici, bylo to ráno, že auto pana S. H. je poškrábané zjistil až L. K.
Na dotaz obhájce, toho 26. 11, kdy jste poprvé uviděl obžalovaného a ty dva muže, uvádí:
Nevím, asi pan S. H. Potom jsem se dozvěděl, že obžalovaný utekl a policie ho zdržela, to bylo všechno dopoledne. Já jsem byl na tom dvoře sám, u toho skladu. Na dvoře nikdo jiný nebyl, pana L. K. jsem tam neviděl.
Na dotaz obhájce, kde stáli na tom dvoře, uvádí:
Pohybovali se kolem té rampy na dvoře, chodili pod rampou. U rampy v té době stálo vozidlo – možná 2 auta, to mě nebránilo ve výhledu na tu rampu. Obžalovaný šel kolem auta pana S. H. tam a zpátky., stále po jedné straně toho auta, něco celou dobu držel v ruce, když šel tam i zpátky, zvuk jsem žádný neslyšel. Nevím, jestli k poškrábání došlo, když šel tam, nebo když šel zpátky. V tom okamžiku nevím, kde byli ti dva muži. Toto všechno trvalo tak dlouho, než vykouřili cigaretu. Já jsem je viděl, to už měli rozkouřenou cigaretu. Ti dva z toho měli radost, že to poškrábal.
e) Přístoupení k výslechu L. K. (zkráceno)
Poučení jsem rozuměl. Nejsem v žádném příbuzenském vztahu k obžalovanému.
Uvádí: Byli tam tehdy celý týden, kouřili na chodbě, nadávali, chodili močit ven, říkal jsem, proč nechodí k panu R. O., byl jsem ve skladu za oknem, viděl jsem auto pana S. H., viděl jsem je pak, jak odcházeli od auta pryč. Co dělali to nemůžu říci, promenádovali se kolem něho. Poškození auta jsem zjistil já asi za půl hodiny, že je to poškrábané, to musím vyjít ze skladu na rampu a přes celý dvůr, a šel jsem do skladu na dvůr, při té cestě jsem si všimnul, že je to poškrábané, kolem auta jsem nikoho jiného neviděl. S těmito třemi osobami byly konflikty, údajně čekali na práci od pana R. O., nám to nikdo nevysvětloval, seděli na chodbě, měli tam stůl, jídlo, pití a všechno.
Na dotaz soudu, věděl ještě někdo o poškození toho vozidla kromě vás, uvádí:
Já jsem to okamžitě řekl panu S. H., panu E. D. jsem to neříkal, toho jsem uviděl až později.
Na dotaz obhájce, kolik tam bylo těch lidí, když jste je viděl, uvádí:
Já jsem viděl dva, jinak tam byli stabilně tři, já jsem viděl hlavy, jak šli od rampy pryč, šli pod rampou, auta tam nějaká stála, byl tam Pasat, Dukato, modrá skříňová Avie. Oni šli směrem od toho auta, šli mezi rampou a autem. Nevím, jestli někdo z nich kouřil.
Na dotaz obžalovaného, kde jste nás viděli močit, uvádí:
Jak jsou ty rohové dveře, hned vedle, u rampy pod oknem do kanceláře, tam močili, ale to bylo možná předtím.
Zdroj: https://pavelherman.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=689134
6) Závěrem
a) Popis problematiky
V období celého týdne, tj. ve dnech 22. až 26. listopadu 2014 vysedávali občané ze sociální skupiny tzv. nepřizpůsobivých na společné chodbě, kde seděli na židlích a měli k dispozici stolek, jídlo, tvrdý alkohol a hlasitě jim u toho hrálo rádio. Tito nezaměstnaní Romové seděli u dveří pana R. O. a dle jejich tvrzení se u něj ucházeli o práci. Na zaměstnance firmy poškozeného podnikatele S. H. měli nevhodné narážky a obtěžovali je.
Několikrát bylo voláno na policii, která vůbec nezasáhla a navíc manželce pana podnikatele S. H. bylo řečeno: „Kolikrát nás budete ještě volat?“ Kvůli této zkušenosti se zaměstnanci začali bát chodit do práce a uvažovali o tom, že podají v zaměstnání výpověď. Proběhlo několik podání na přestupkovou komisi, která vždy zprostila obžalované z viny a jedno trestní oznámen, kde byl sice obžalovaný uznán vinným, ale exekutorům se později nepodařilo dlužnou částku vymoci (propásli totiž subjektivní lhůtu).
Ze strany nepřizpůsobivých jedinců, a to zejména ze skupin národnostních menšin mnohdy dochází k situacím, že si na Vás zkrátka začnou vymýšlet rasistické záminky a pohádky, které Vás mají za cíl poškodit. Je úsměvné, když Vás jako bezúhonného občana najednou začnou osočovat z rasismu jedinci, kteří jsou nejen několikrát trestaní, ale navíc i nezaměstnaní.
b) Přestupková komise a soud
Přestupková komise ve Vyškově zprostila viny obžalované, tj. nezaměstnané a několikrát trestně stíhané Romy pro nedostatek důkazů, což je patrné i z výpovědi svědka obžalovaného v Protokolu o hlavním líčení (viz. Okresní soud ve Vyškově, ze dne 29. listopadu 2005). Je nutné zdůraznit, že se nejednalo o obyvatele okresu Vyškov, ale obyvatele původem z okresu Přerov.
Okresní soud ve Vyškově dne 29. listopadu 2005 vydal Rozsudek jménem republiky (č. j. IT 54/2005), kde obžalovaného Patrika uznal vinným, že dne 26. 11. 2004 v době od 9:00 hodin do 10:25 hodin ve Vyškově, na ulici Havlíčkova 26, vytvořil nezjištěným předmětem rýhy o šířce 2 mm a o délce 45,5 cm na pravých předních dveřích a dále šířky 2 mm a délky 29 cm na pravých zadních dveřích osobního motorového vozidla VW Passat, čímž způsobil škodu majiteli obchodní společnosti ve výši nejméně 11.023 korun.
Poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, tím spáchal trestný čin poškozování cizí věci podle § 257 odst. 1 trestního zákona. Odsuzuje se podle § 247 odst. 1 trestního zákona a za použití § 45 odst. 1, 2 trestního zákona a k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Podle § 228 odst. 1 trestního řádu je obžalovaný povinen na náhradu škody zaplatit poškozené firmě částku ve výši 11.023 korun. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu se poškozená firma se zbytkem svého nároku na náhradu škody odkazuje na řízení ve věcech občanskoprávních.
c) Za vandala od roku 2014 nesete odpovědnost
V odůvodnění z rozsudku ze dne 29. listopadu 2005, č. j. IT 54/2005 bylo uvedeno: „Rovněž tento svědek popsal, že se tam byl obžalovaný a další 2 Romové vyskytovali celý týden. Pohybovali se po společné chodbě v objektu nadávali, chodili ven močit a údajně jen celé dny čekali na práci pana R. O., který jim pobyt na chodbě umožnil. Poskytl jim k tomu posezení, jídlo a pití.“ (str. 4)
„Vzhledem k tomu, že mezi spolumajiteli objektu poškozeným S. H. a R. O., který přítomnost obžalovaného a dalších Romů toleroval a podporoval, existují neshody, probíhají mezi nimi různé soudní spory, je zjevné, že právě spolumajitel R. O. měl důvod k podpoře a přítomnosti Romských osob, když věděl, že tato přítomnost vadí a způsobuje konflikty druhému spolumajiteli (spolustavebníkovi) objektu S. H.“ (str. 5)
„Pokud by obžalovaný skutečně s Pavlem sháněli zaměstnání u pana R. O., předcházeli by konfliktům v objektu, nevyskytovali by se tam celé dny po dobu téměř celého týden. Soud proto této jeho verzi o důvodu přítomnosti v tomto objektu neuvěřil.“ (str. 5)
Od roku 2014 za vandala nesete odpovědnost, pokud by někdo prokázal, že si pozvete do bytu problémového člověka, tak za něj nesete odpovědnost. Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dle § 2923 – Škoda způsobená osobou s nebezpečnými vlastnostmi
„Kdo se vědomě ujme osoby nebezpečných vlastností tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, nahradí společně a nerozdílně s ní škodu způsobenou v takovém místě nebo při této činnosti někomu jinému nebezpečnou povahou takové osoby.“
Podle Blesku Extra Speciál: Občanský zákoník a změny 2014 (viz. strana 49) odpovědnosti za problémového člověka nemáte, jen pokud ho k sobě vezmete, protože by např. jinak venku zmrzl, nemá kde bydlet apod.
