Ústřední roli tohoto rozhovoru hraje mistr politické konverzace jménem Šulda, který se s dělníkem (např. Michalem) a ekonomem Procházkou dohadoval ohledně zdaňování mzdy. Jenže politik na několika funkčních židlích má podle vlastního uvážení vždycky pravdu a zrovna když pravdu nemá, tak se řídí pravidlem číslo jedna, které říká, že má pravdu vždy.
Pan Šulda vystudoval podnikový management na manažerské fakultě v Barceloně, kde získal titul BBA (česky to znamená, že vystudoval „Blba“) z čehož tedy jednoznačně vyplývá, že se jedná o tzv. „študovaného blba.“ V uvedeném období pracoval jako vedoucí oddělení pro mládež v radikálně levicovém politickém hnutí s názvem „Klub sexuálně činných mužů“ (KSČM).
V prvním případě ekonom Procházka vysvětloval Šuldovi, že přece 15 procent ze superhrubé mzdy je totéž jako 19 procent z hrubé mzdy a snad jen zaokrouhlovací rozdíly na 100 kč to změní o desetinky. A ve druhém případě i s dělníkem Michalem, že nejsou přece rozdíly ve zdanění měsíční a roční mzdy, protože se základní sleva na poplatníka X 12 rovná stejně.
Tento rozhovor může posloužit jako poselství pro další generace:
Michal: „Kolik si tak myslíš, že jsem zaplatil na daních za posledních deset let?“
Šulda: „To nevím, ale já hodně. Ty máš ale také daňové odpočty na dvě děti atd.“
Michal: „Nj, Ludvík ale ty máš pro nízkopříjmové rodiče tzn. minimální mzda a takoví lidé daň prostě neplatí. Ty určitě máš hrubě víc než minimální mzdu, ale to není součást diskuze. Při 15 tisíc hrubého je to daň 945 kč bez dětí.“
Šulda: „Akorát, že daň se vypočítává ze super hrubé a ne z hrubé mzdy.“
Michal: „Zatím jsem tě považoval za inteligentního člověka, ale začíná se mi zdát, že jsi jen politik, který vše musí přiohnout jen, aby mu vyšla jeho pravda. Věz tudíš, že pro výpočet čisté mzdy používám veřejně dostupné online kalkulačky, které ti spočítají vše. Pokud tedy za něco bojovat či obhajovat, doporučil bych ti osobně se té problematice věnovat a nej jen papouškovat vše, co ti z vrchu pošlou.“
Šulda: „Michale, myslím, že mé ekonomické vzdělání na toto stačí a vážně se s tebou nebudu neustále dohadovat o blbostech, které píšeš.“
Procházka: „Šuldo, vraťme se do 6 třídy obecné. Přece 15 procent z superhrubé mzdy je totéž jako 19 procent z hrubé mzdy. Snad jen zaokrouhlovací rozdíly na 100 kč to změní o desetinky. Ani na inkasu státu s plánovaným odhadem plus mínus 1 procento se to nepozná. To není ani levicové ani pravicové, to je komutativní zákon z matematiky obecné školy, nebo také hloupost vítěží nad rozumem. Už toho nechme, Kalousek by se vám vysmál.“
Michal: „Pane Procházka, musíme držet hubu a krok. Ludvík má přece ekonomické vzdělání. Jinak bych k tomu uvedl, že je možnost daně u nízkopříjmových mezd ovlivnit odečtem na poplatníka.“
Šulda: „Michale, ještě jednou a naposledy. Při hrubé mzdě 15.000 korun platí normální člověk, tedy neinvalida v jakémkoli stupni či ten, kdo má slevu na dítě klasickou daň, v korunách je to cca 2.500 kč. Jestliže sebe dáváš za příklad – je to nefér. Máš různé odpočty a ve své podstatě dostaneš více než je hrubá mzda. Ano, to je pravda a je to, co píše pan Procházka, že se všemi slevami apod. se to zkresluje. Takže k tomuto. Jinak na progresivním zdanění nevidím nic špatného, bylo tu ještě někdy před 12-13 lety (tj. cca 2007) v určité podobě a samozřejmě, že k žádnému výpadku v příjmech státu nedojde, spíše naopak. Stejně tak Desatero je systém opatření, které se ekonomicky doplňují.“
Michal: „Promiň, ale moc do toho nezabrušuj, ať nemusíš komplikovaně vybrušovat. Vždy tady byla sleva na poplatníka, tzn. částka, která se od daně odečte všem, ať mají děti či důchod. Ludvíku, ty jsi ten zákon ani nečetl a každým příspěvkem tady házíš nějaké své představy, které nemají reálný základ.(*)
Šulda: „No Michale, neznalost tu projevuješ pouze ty a nedokážeš si připustit, že píšeš slušně řečeno polopravdy. Zjisti si nejdřív co je zdaňovací období v tomto případě. Zdaňovacím obdobím bývá jeden rok. My se však pokud vím bavíme o měsíční mzdě. Motáš se do toho slušně, ač si to bohužel neumíš připustit.“
Michal: „Šuldo, základní sleva na poplatníka X 12 rovná se?
Šulda: „Sleva na poplatníka se dává v rámci přiznání jedenkrát ročně. To dělá buď zaměstnavatel nebo při více příjmech, když není v zaměstnaneckém poměru, tak ten dotyčný. Ostatní jsou zálohy na daň. A to už je vážně poslední na co reaguji.“
Michal: „Šuldo, nemáš pravdu.“
Šulda: „Však ano Míšo, za to ty máš pravdu ve všem a vždy.“
Procházka: „Šuldo, to je zajímavé. Jsou někde k dispozici rozdíly zdanění měsíční a roční mzdy? V ročním zdanění musí být přeplatky a nedoplatky proti zálohám. Jaký je v tom celkový rozdíl v procentech?“
Michal: „Šuldo, no v tomhle pravdu ale mám. Zato ty jsi tu ze sebe udělal ekonomického experta i se všemi tituly. Sám jsi si naběhl na vidle. Posílal jsem ti podkladů dost.“
Závěrem
V tomto případě se jedná o tzv. Dunningů-Krugerův efekt z oblasti sociální psychologie, kde například lidé s nízkými schopnostmi či kompetencemi v dané oblasti dosahují nízkého výkonu, ale mají tendenci výrazně přeceňovat dosažený výsledek při srovnávání s ostatními. Naopak lidé s vysokou odborností své dosažené výsledky mírně podceňují. Pan Šulda jednoznačně potvrzuje ono pravidlo, že čím větším blbcem je politik, tím více se považuje za chytřejšího.
Poznámka:
Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb.
Zkráceno: Slevy na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň vypočtená podle § 16, případně snížená podle § 35, 35a nebo § 35b za zdaňovací období snižuje o
a) základní slevu ve výši 24 840 Kč na poplatníka,
b) slevu na manžela ve výši 24 840 Kč na manžela žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč;
c) základní slevu na invaliditu ve výši 2 520 Kč, je-li poplatníkovi přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění
d) rozšířenou slevu na invaliditu ve výši 5 040 Kč,
e) slevu na držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P,
f) slevu na studenta ve výši 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let.
https://www.kurzy.cz/zakony/586-1992-zakon-o-danich-z-prijmu/paragraf-35ba/
